Cesta novopečeného nedobrovolného zahradníka

Tak se to konečně zlomilo, už nás předpovědi počasí přestaly strašit 3°C po ránu (což v naší mrazové kotlince povětšinou znamená sice to stejné číslo, ale s mínusem). Hurá, můžeme přestěhovat ten prales z obýváku do zahrady. Jako fakt už přes ty mužovy papriky skoro nebylo vidět ven, a to máme okno od podlahy ke stropu...

 V neděli ráno (byly krásné 2°C) jsme se tedy vydali do Slavkova na zámek a na Mohylu míru, abychom pak správně kulturně vyžití mohli dorazit domů, dát se trochu psychicky do pořádku a následně ponořit ruce do hlíny. Jak už prozradil nadpis - nejsme žádní ostřílení zahradníci, kteří by práce v záhonech měli jako top hobby. Většinu záhonů máme teprve druhým rokem (ať se ten plac využije, žejo, bodláků už jsme napěstovali dost). Ale fakt se snažíme. Letos tedy v 9 větších záhonech takto:

• okurky nakladačky - vysela jsem je v úterý 20. května (ano, to ještě byly ty přízemní mrazíky, tak doufám, že to holky dají - zatím teda ani ťuk)
• salátové okurky - stejná situace, jako u nakladaček 
• rajčata Roma Strie - permakulturní semínka z loňské (katastrofálně mizerné) úrody; letos ty sazenice vypadají podstatně líp, než když jsem je dávala ven vloni a navíc jsem poctivě narvala do hlíny spoustu vápníku, tak si dovoluji doufat...
• 
  
   
• rajčata Herodes - semínka hybridů koupené v obchoďáku; sazenice vypadají dobře a taky dostaly dávku vápníku, tak ať se holky snažej...

• mix paprik - 3 druhy nepálivé, semínka hybridů koupené v obchoďáku (Zlata, Dvorana a tu třetí si nepamatuju a sáček jsem samozřejmě vyhodila); protože byly doma opravdu dlouho, většina už měla asi 6cm papriky, které jsem samozřejmě po vysazení ven obrala stejně, jako květy - prý je to lepší pro zakořenění a nasadí pak rychle nové

 

• mužovy pálivé papriky - ani se neodvažuju napsat to slovo "chilli," páč s klasickejma chilli papričkama to nemá nic společnýho; jsou to  takové ty potvory, co se netrénovaný člověk po ochutnání jednoho mikrogramu dostane do jiného světa, kde jedinou nadějí na vysvobození ze spárů ohnivého draka je půl litru mlíka

 

• mix záhon 1 - čínské zelí, salát dubáček, ledový salát, ředkvičky, kopr, naťová cibule, keříčková rajčata Bogus Fruchta (to jsou fakt moc dobrý rajčata, semínka mám z loňské sklizně)

• mix záhon 2 - mrkev, různé druhy cibule, ředkvičky, hrášek - seto začátkem dubna (jediné, co tam vypadá trochu k světu, jsou ty ředkvičky a hrášek; snad se to ostatní taky vzchopí)

• mix záhon 3 -  ředkvičky, pórek, kadeřávek, tyčkové fazole

No a jinak jsem dala do země dvě cukety Costates Romanesco (ta odrůda se mi velmi osvědčila, skvěle roste a chuť je perfektní), 4 hokkaido dýně (odrůdu nevím, vyhodila jsem sáček; tady už jsem bojovala s chybějícím místem - jednu jsem nacpala mezi kamčatské borůvky, třem jsem udělala kompostový důlek na hlíně vykopané předloni z německé kopy - ano, stále nebyl čas to uklidit, tak se to teď hodilo), 2 muškátové dýně (opět chybělo místo, dala jsem je do vjezdu a uvidím, jestli přežijou). 

 V malých vyvýšených záhonech jsou letos sázené jahody. Pěstuju jahody prvně v životě, budu ráda i za jedinou červenou... K jedněm jsem přidala tymián, čínské zelí a ledový salát. 

U vjezdu mám kromě těch dvou dýní 13 slunečnic a co nejdřív tam chci zkusit aspoň jednu růži. Ty slunečnice jsem, koza, prvně pěstovala v kelímkách a až pak se dočetla, že nesnáší přesazení. Ale zatím vypadají živě. Na to, že šly do země už v pátek, a tedy přežily přízemní mrazík v sobotu a v neděli, si vedou dobře. Tak snad jim to vydrží.

A ještě náš svah. Tam, kde už 4 roky vesele na navážce bujel nejrůznější plevel, to konečně začíná vypadat trochu lidsky. Škoda, že nemám fotku "před," ale ona to stejně nebyla pěkná podívaná. Před 14 dny nám to švagr postříkal nějakým herbicidem, protože na pletí nebyl čas ani odvaha. Pak jsme tam průběžně naváželi štěpku a v sobotu tam vysadili 45 skalníků vrbolistých. Prosím, prosím, prosím, ať se všechny uchytí. Musím teda pochválit zahradnictví Zahrada Matúšů, jejich sazenice jsou krásný a silný, radost pohledět. 

 Dokonce i já, dřívější absolutní odpůrce truhlíků a vlastně kytek obecně, jsem se pokusila osadit venkovní květináč nějakou tou květenou - million bells ze zahradnictví Zen, mix měsíčků z Permasemínek (na ty jsem obzvlášť zvědavá, jaké budou, až vykvetou - pár jsem jich upíchla i různě po zahradě, kde ještě zbylo místečko k osázení, tak uvidíme, co se uchytí).

 Ještě musím tento týden někam zasázet 6 zbylých sazenic rajčat - asi půjdou do kýblů. A taky musím najít místo na další dýně, mám ještě pár sazenic té muškátové a taky Lofthousovu zimní tykev, která nám vydržela až do dubna ve sklepě v poživatelné podobě. A pak se uvidí, jestli to všechno zvládneme dovést k nějakým kloudným výsledkům...