Nejen korálky živ je člověk

Kdysi dávno, když do Česka vtrhnul trend domácích pekáren, jsem také po něčem takovém zatoužila. Dnes jsem ráda, že jsem tenkrát odolala vábení a davovému šílenství a pekárnu si nepořídila. Hodně známých, kteří neodolali, se rádi chlubí "domácím" pečivem. A pak z nich vypadne, že pečou z koupené směsi... Hm, asi je to baví. Chápu, že je pohodlné mít doma bedýnku, do které jen nasypete/nalijete suroviny (v případě koupené směsi je to opravdu proces skoro bez práce) a ona za vás vypracuje těsto, ohlídá správné kynutí a pak už jen pípne, když je hotovo. Mně by ale chybělo to potěšení, kdy vám opravdu domácí pečivo projde rukama od prosívání mouky přes hnětení těsta až přes hlídání pečení v troubě.

Já si to zase po čase vyzkoušela o víkendu, kdy jsem pekla česnekové trojhránky z kynutého těsta a moc jsem si to užívala :-)

A na konec přeci jen malá korálkovací vsuvka - jak jsem si nedávno stěžovala, že neumím pracovat na víc věcech současně - tak už se to učím. Mám rozešité dva náhrdelníky. Teď jsem jen zvědavá, kdy je dokončím nebo kdy rozpracuju další věc a budu mít jen hromadu nedodělků, které nebudu schopná dokončit.

Krátké zprávy z minulého týdne

Tak za prvé jsem konečně došila "věc" do Freeform Challenge. Je to krásný pocit - jednak, že jsem to vůbec zvládla, jednak se mi to opravdu líbí. Navíc se mi konečně přestane všude válet rozešité zelenomodré cosi, které všude jen zavazelo. Drobné pozůstatky soutěžní směsky budu asi ještě nějaký ten čas nacházet v koberci, v nábytku a všude různě, ale to nevadí - je hotovo. Teď ještě vydržet až do července a nezveřejňovat nikde fotky. No, fotky... Zkoušela jsem to nafotit dneska ráno, ale vůbec se nedařilo. Můžu to svádět na zataženou oblohu, ale bojím se, že to bude spíš rukama. Ale do 1. července je času dost, tak snad to do té doby zvládnu nějak aspoň trošku reprezentativně vyfotit.

Za druhé (zbavena povinnosti dodělat rozešitý projekt z předchozího odstavce) jsem konečně začala zase vyrábět (víceméně) normální šperk. Mám našito pár polotovarů, obyčejných peyotových koulí... to je taková pěkná oddychovka po tom freeform běsnění. Plánuju je nějak nakombinovat s keramickými korálky, které jsem kdysi dávno pradávno koupila na FMG a od té doby mi jen zabírají místo... No, jsem zvědavá, co z toho nakonec bude.

A za třetí jsem spálila bonboniéru. Tedy obrazně řečeno,myslí se samozřejmě její kalorická hodnota a bylo toho dosaženo ujitím 28.000 kroků. Nike fuel teď dodávám celkem sporadicky a "jen" chůzí. Musím říct, že běhání mi dost chybí a doufám, že na podzim se do toho zase co nejdřív dostanu.

Náramek "Rozárka"

Konečně jsem se dokázala aspoň trošku odpoutat od šití svého skromného příspěvku do FF Cahllenge a na odreagování jsem sáhla - jak jinak - po kroužcích. Původní záměr byl úplně jiný, ale znáte to, některé věci si žijí svým životem bez ohledu na to, jaký jste jim vymysleli vy sami. Takže tu máme kombinaci byzantine s modifikací japonské vazby, doplněnou o keramické korálky.

Původním záměrem totiž bylo dát do středu ten naketlovaný chumlík, co je vidět na první fotce. Jenže... jenže pak byl náramek ve středu moc těžký a pořád se přetáčel. Nahradila jsem ho tedy tím květem, který, myslím si, se tam taky hodí. No a ten chumlík si nechám na něco jiného. Možná už vím na co - nedávno jsem si oblékla své oblíbené bílo-modře pruhované triko a zjistila, že nemám žádný modrý šperk! Zkusím tedy chumlík pověsit na řetízek, možná o něco doplnit a budou zabité dvě mouchy jednou ranou - budu mít modrý šperk a zpracuju zbytek po náramkovém tvoření.

Neumím...

...pracovat na víc než jedné korálkové věci současně. Takže nepřibývají žádné novinky, protože stále tvořím do Freeform Challenge. Sežere to strašně času, něco takového dělám poprvé a přibývá to velmi pomalu.

Jediná věc se vztahem ke korálkům, kterou jsem souběžně dokázala udělat, byl nákup pár kousků filcu na vyšívání a objednávka korálků (asi 5% z té objednávky potřebuju na jednu zakázku, zbytek jsem si objednala prostě pro radost a jsem vážně zvědavá, kdy to všechno zpracuju). Z toho plyne úkol - naučit se během nějaké větší korálkové práce zvládat i pár menších věcí.

A v sobotu na kurzu byzantine jsem si nadělala komponenty a doma pak zkompletovala náramek. Není to nic závratného, ale jako odpočinek od toho šití věčného to bylo fajn.

Ženy ženám - Havlíčkův Brod

Ve čtvrtek odpoledne se v kulturním domě v Havlbrodě konala módní přehlídka studentů Střední uměleckoprůmyslové školy Helenín. Od pořadatelek akce jsem dostala pozvání zúčastnit se tam s prodejem šperků. No, výlet to byl pěknej...

Vlastní přehlídka se mi líbila (když pominu omšelé prostředí kulturáku postaveného v dobách velmi dávných). Na pár školních akcích tohoto typu už jsem byla a většinou se tam prezentovaly pseudofuturistické modely, které zřejmě jejich autoři zahlédli asi jen omylem mezi mnoha jinými výplody v psychedelickém rauši... Takže mě velmi mile překvapilo, že většina modelů vypadala ready to wear. Jednoduché, ale nápadité. Když už extravagantní, tak nepřeplácané. Za tohle jednoznačně palec nahoru pro Helenín. A neshodil to ani tristní výkon těch dvou, které z neznalosti vhodnějšího výrazu musím nazvat moderátory přehlídky. Mno a pár fotek - kvalita otřesná, takhle to dopadá, když vezme do rukou foťák někdo, kdo je zvyklej fotit samý makra a pak má problém fotit normální věci...

Horší už to bylo s mým prodejem. Publikum tvořily povětšinou ženy těsně předdůchodového věku, jejich jedinou ozdobou byl prostý zlatý řetízek maximálně se zavěšeným křížkem. Bylo jasné, že to není cílovka pro mé šperky. Když už tam byl někdo s jiným šperkem než řetízkem, byly to takové ty plastové korále, které koupíte v drogeriích nebo oděvních řetězcích - nic proti tomu, ale je jasné, že nositelkám takových věcí nejde o originální šperky. Podtrženo sečteno - něco se prodalo, ale žádná sláva to nebyla. Nevadí, výlet to byl pěknej, přehlídka vydařená, počasí nádherné, cestou tam jsme si dali mňam oběd... Nelituju, že jsem tam byla. Jen mě trošku mrzí, že to možná byla na delší dobu poslední prodejní akce, na kterou jsem vyjela.