Drakopán

Masivní celokovový náramek (nejen) pro vyznavače fantasy či drsné muže.



Náramek je spletený z kroužků, plochých výseků a šupin vše z hliníku. Díky hliníku je náramek i přes svoji vzhledovou robustnost lehký. Materiál je speciálně upraven, aby neměnil barvu (u šupin ale pozor na mechanický oděr středu se šroubovákem neodolá!). Zapínání je magnetické bezpečné a pohodlné.

Délka náramku: 20cm (na přání lze délku upravit)
Šířka náramku: 4cm



Pološedo (v naší obci mezi kopci)

Ráno. Nad ještě spící krajinou se pomalu trhá mlha. Nesměle z ní vystupují všechny krásy, které může člověk vychutnávat jenom v tomto listopadovém čase - zbytky babího léta na stéblech trávy, pestrobarevné listí na stromech a záplavy téhož, žlutého a hnědnoucího, spadaného na zem, pár malých jablíček a jeřabin zapomenutých na už holých větvích. A mezi tím vším si jenom jehličnany stále drží svoji majestátní temnou zeleň, vysmívajíce se nestálosti odění svých listnatých příbuzných. Až srdce teskní nad tou velebně smutnou krásou...

Ale ne! Stop! Jednak je celá ta podzimní romantika jeden velký kýč a jednak je to vlastně stejně všechno úplně jinak.
Mlha se sice trhá, ale neodhaluje malebná zákoutí podzimní přírody. Když se zvedne šedá mlha, odkryje hlavně zase šedou - rozkopanou silnici, šedohnědé bahno a blátivé cesty plné kaluží, kterými neúnavně projíždějí nákladní auta. Vyhýbají se bagrům, žlutě svítícím v té neutěšené šedi. Temnou zeleň reprezentují kabinky Johnny servis, osaměle trčící na kraji staveniště. Mezi tím vším se neustále hemží dělníci ve žlutých a oranžových vestách. Romantika jak bejk? Ne, jenom obrázek, který každý den vidíme na našich procházkách s kočárkem.

A teď to podstatné - tyhle kulisy mě inspirovaly při tvorbě šperku do soutěže s tématem "Pološedo." Z barevné koncepce jsem vypustila jedovaté reflexní barvy dělnických vest a vůbec utlumila tu průmyslovou agresivitu, ale jinak je to tam všechno. Aspoň já to vidím. Ústředním prvkem je keramický kabošon od klababy, obšitý českým rokajlem a mačkanými korálky. Na ten jsou po obou stranách napojené kvádříky z rokajlu, ozdobené opět mačkaným sklem. Největší radost mám ze zapínání, moc se mi líbí, tímhle stylem určitě ještě něco ušiju. Pokud mě tedy to mé dítě milované poskytne trochu času. Tenhle náhrdelník jsem totiž s Aničkou šila skoro celý měsíc.






Šiju... když mám čas / I weave... when have time

Když mám čas, šiju. Když mám čas znamená, když mi to Anička dovolí. Teď mám zrovna rozešitý jeden projekt do soutěže na Beadforu - téma je "Pološedo." Tady je důkaz:

When I have time, I weave. When I have time, that means when my little Annie allowes. Now I have a project for a Beadforum competition in progress, the theme is "Half-grey". Here is the proof:

A když nešiju, bavím se jiným způsobem:
And when I do not weave, I amuse in another way:


Red River

Učím se najít si trochu času a aspoň jednou dvakrát týdně se dostat k tvoření. Zatím to nevyjde vždycky tak, jak by se mi líbilo, ale zrovna nedávno se trocha času našla - a je z toho náramek Red River.


Něco z kroužků z hranatého drátu



A kdyby si to někdo chtěl taky zkusit (případně cokoliv jiného), tak nejen "hranaté kroužky", najde (jak jinak) na myRings.

Konečně hotovo - double spiral rope

O double spiral rope jsem se už jednou pokoušela. Tenkrát to zůstalo nedokončené, protože jsem na to prostě neměla nervy. Mohly za to špatně zvolené korálky. Takže tentokrát jsem na to šla jinak - vykašlala jsem se na hračičky s kombinováním ohňovek a použila jen TOHO round °8 a český rokajl °11 a °10. Barevně jsem se snažila co nejvíc přiblížit skleněnému kříži, který jsem měla už pár let v zásobách. Celkem to i přibývalo, ale pro odlehčení jsem konce udělala jednoduchou spirálou.



Náhrdelník se strážným andělem

Po delší době opět troška obšívaných korálků.  Všechny základy jsou tentokrát plastové, protože jsem náhrdelník potřebovala odlehčit - řetěz a masivní kaplík jsou celkem těžké. Obšívala jsem jabloneckou Preciosou.




Náhrdelník z ledové zahrady

A máme tu další ukázku toho, že když chcete vyrobit něco tak trošku jednoduchého, vždycky se to tak trošku zvrhne. Ano, původní plán byl pouze obšít ten skleněný kámen kočičíma očima a pověsit na textilní šňůrku. Co z toho nakonec vzniklo, vidíte sami. Je fakt, že to mohlo skončit i poněkud monstrózněji, ale přeci jen jsem si říkala, že ve svém stavu a vzhledem k blížícímu se termínu není zrovna bezpečné pouštět se do nějakých opravdu velkých akcí.




Ten skleněný kámen je od Jar23 - má krásné skleněné kameny, můžu jen doporučit.

Vzácné koření

Jsem směsí vzácných koření
Co tvrdé srdce rozněžní
Co chladnou duši rozvášní
Mám čaromoc prazvláštní

Materiál:
  • vlastnoručně vyrobený kabošon z polymerové hmoty
  • perleťový korálek
  • květy broušené z červeného aventurinu
  • korálky červeného aventurinu
  • akrylové korálky
  • TOHO round °11
  • TOHO round °8
  • podloženo vyztuženou plstí



Jsou věci mezi nebem a zemí,

které nejdou úplně snadno vysvětlit. Jako například to, proč mě tak moc uklidňuje šití krouceného herinku ze šesti... Vážně nevím, proč to tak je, když je to ve své podstatě čas kradoucí pakárna, která pomalu přibývá. Ale je to tak.

Zase jsem jednu ušila - tentokrát jsem nakombinovala český rokajl a TOHO round a to v takových barvách, aby se to pokud možno co nejvíce hodilo k přívěsku fosilního nippomo korálu, který jsem  ukořistila na ebay. Musím říct, že při výběru barev bych se byla bývala mnohem víc zapotila, kdybych v poslední objednávce TOHO bůhvíproč nepřihodila barvičku Ceylon Tomato Soup, ze které jsem pak byla nešťastná, protože mi přišlo, že se nemůže k ničemu hodit. A ejhle - čas rajské polévky nadešel celkem brzo. Přidala jsem k ní jablonecký rokajl čirý se zlatým průtahem a světloulince zelený. Barva byla vyřešená, spirála ušitá, zbývalo jen zavěsit ten korál.

Původně jsem ho chtěla jen pověsit na ten šlauch, ale pak jsem si (zřejmě v záchvatu šicího masochismu) vymyslela, že přívěsek obšiju. Ne přilepím na vyšívací podklad a pak obšiju - prostě jen obšiju, aby byla dostupná krásná struktura přívěsku z obou stran, z rubu i z lícu. Jenže takhle už jsem dlouho nic neobšívala, natož obdélníkový tvar! Kupodivu se zadařilo hned napoprvé. Teď přišel čas pro obrovskou pochvalu S-lonu AA v barvě Ash - ta nit snad vydrží všechno! Na to, že je to "jen" AA a já se k ní při šití nechovala zrovna šetrně, utahovala a stahovala korálky opravdu velkou silou, přes to přese všechno krásně vydržela, nezačala se třepit a i po několikerém navlékání do ouška jehly byly i její konce pořád použitelné. Obšitý korál jsem zavěsila, přidala říční perličku na ozdobu a náhrdelník byl hotový :-)

Okna vesmíru dokořán

Taková jednodušší záležitost - přívěsek nippomo fosilního korálu na cik-cak petěrburgu. Mohlo to být za pár hodinek ušitý, ale já se s tím crcala přes týden, protože čím víc volného času mám, tím hůř jsem schopná rezervovat si ho na korálky...



Mezi šitím toho šlauchu a brickového mini kolečka (mimochodem - nesnáším šití brickových koleček!) jsem si trošku zopákla i kroužkování, abych neodvykla kleštím.

Ranmaru - projekt Freeform Challenge

Uzávěrka Freeform Challenge se nám prodloužila na 1. 8. ...

Konec napínání, přijde velké odhalení :-) Tak tady je - můj první freeform šperk - náhrdelník Ranmaru.

Výchozí směs korálků je vyfocena ve starším postu. Doplnila jsem k ní dřevěný filigrán, tyrkenitový oválek, pár mačkaných korálků a jednu vinutku. Pak taky u toho filigránu jsem dělala základní obšití TOHO z vlastních zásob. Materiálu mi zbylo jen málo malinko, možná z něj udělám nějaké easy náušičky k tomu náhrdelníku, ale zatím se mi fakt nechce.


Mám tady pár fotek z průběhu tvorby pro představu, jak pomalu to přibývalo. Ale je fakt, že to bylo spíš mojí lenností a dostatkem času na jeho realizaci. Kdyby byl býval deadline dřív, snažila bych se víc. Můj přistup byl spíše laxní :-) Některé korálkářky si svědomitě dělají před tvorbou návrhy, pečlivě třídí materiál... No a já si řekla - "Když freeform, tak freeform!" a na nějaké návrhy nebo přebírání soutěžní směsky se vykašlala. Prvně jsem obšila dřevěný filigrán, pak pár těch větších korálků a pak to zkusila prostě nablind nějak spojit. Držela jsem se tedy doporučení, které má Gi na svých stránkách - tj. rozšiřovat průběžně obě strany, aby byl výsledek aspoň plus mínus vyvážený a seděl dobře na krku.






Jaké budou další osudy Ranmaru? Prosté - budu ho nosit. Když ho u mě viděla kamarádka ještě v rozešitém stavu, líbil se jí a říkala, že až ho došiju, že by si ho koupila. Ale já ho neprodám. Nikdy neprodávám věci, na kterých se učím. Jednak jsou prostě první a tím jedinečné a tím mají pro mě citovou vazbu. Jednak přeci jen konkrétně u takového většího kousku si nejsem úplně jistá, co vydrží (šila jsem Superlonem AA a pořád mi něco říká, že jsem měla vzít D) a nerada bych, aby se na kamarádce rozsypal. Kdyby se to stalo mně, taky by mě to naštvalo, ale pořád lepší nas* já než smutná kamarádka.

Jo a galerii dalších soutěžních free šíleností najdete na Beadforu - tož kochejte se :-)