Po dvou měsících

Ano, už jsou to dva měsíce, co jsem naposledy dala něco sem na blog. Budu se opakovat, ale je to prostě tím, že nemám čas. Anička mě celkem úspěšně vytěžuje natolik, že ani o vánočních svátcích, kdy měl muž dovolenou a velmi VELMI vydatně mi pomáhal (miluju ho!), jsem se pořádně nedostala k tvorbě. Tedy - vzniklo pár jednoduchých věcí, ale pořád mi prostě schází prostor pro nějaký větší zajímavější kousek.

Takže za ty dva měsíce se můžu pochlubit například pár chainmaille náramky a náušnicemi:

Taky jsem se, vedle šperkaření, snažila i trochu hýbat. Procházky s kočárkem jsou fajn, ale běhání už mi vážně chybí. Občas se s kočárkem dá popobíhat, ale není to ono. Doopravdy jsem od narození Aničky běžela jen dvakrát. Teď na to není počasí, ale věřím, že až přestane mrznout a sleze sníh, začnu zase poctivě trénovat. Už se těším.