Někdy je těžké vymyslet název

Skoro pokaždé, když tvořím nějaký šperk, už tak nějak během procesu vím, jak se bude jmenovat. Buď je to jasné hned od prvotního nápadu, kdy spolu s představou hotového šperku probleskne i jeho jméno. Nebo si šperk o jméno řekne v průběhu šití.

 

Někdy se ale stane, že mám šperk vymyšlený v hlavě, nakreselný na papíru, rozpracovaný, ušitý, nafocený... a žádný vhodný název mě ne a ne napadnout. To jsou, řeknu vám, krušné chvíle. Zcela vyjímečně pak nehlásím všude kolem sebe, že nejtěžší prací bylo to pěkně vyfotit. Jsem pěkně zticha a snažím se vymyslet název, který na nový šperk dokonale sedne a nebudu se za něj stydět. Opravdu se snažím vyhýbat názvům typu "šité náušničky 197" a podobně.

Teď se mi zrovna stalo, že jsem ušila šestery náušnice, ze kterých jsem měla opravdu radost. Šití jsem si užívala, i focení se docela povedlo. A pak jsem je chtěla prezentovat a dát do prodeje - a ouha. Jak je pojmenuju? No, musím říct, že tentokrát na sebe nejsem vůbec hrdá za to, jak jsem je pojmenovala. Ale holt to jsou Jarušky. Protože přeci jaro, ne? Ano, není to ono. Nechtěla jsem ale strávit další týden (a bojím se, že bych byla schopná to protáhnout i na dva) vymýšlením názvu a doma by mi zatím leželo tolik krásných náušnic. Doufám, že se mi taková věc zase dlouho nestane. Založila jsem si proto Seznam vhodných názvů a budu si tam psát všechno, co se mě nějak dotkne, co by mohlo jednoho krásné dne být jménem nějakého mého šperku.







Žádné komentáře:

Okomentovat