Na horách
Jsou dny, kdy mám chuť šít, mám vybraný vzor, se kterým momentálně souzním, a dokonce mám i čas se do něčeho pustit. Ale ouha - mozek blokuje jakékoliv myšlenky na barevné kombinace. Koukám do rozkresu vzoru a nevidím barvy. Takže nakonec nešiju nic a jdu dělat něco užitečného, jako třeba žehlit, opakovat s dětma malou násobilku, umývat okna nebo tak. No a pak jsou chvíle, kdy bez jasného vědomého podnětu jdu do pracovny a úplně automaticky otvírám šuflíky s korálky a skládám si na pracovní plochu materiál. Nepřemýšlím o tom, v každém šuflíčku jdu naprosto přesně po té jedné ampulce s korálky a to stejné zopakuju v dalších několika šuflících. Pak mám na pracovní desce korálky, které spolu krásně ladí - a ani nevím, jak se mi to podařilo. Jediné, co vím, tak že na takovou barevnou kombinaci bych nuceným přemýšlením (rozuměj - máš čas, tak koukej rychle vybrat barvy, ať můžeš šít) nikdy nepřišla. A tímhle druhým způsobem právě přišly na svět tyhle krásné náušnice :-)
