Cesta novopečeného nedobrovolného zahradníka
Tak se to konečně zlomilo, už nás předpovědi počasí přestaly strašit 3°C po ránu (což v naší mrazové kotlince povětšinou znamená sice to stejné číslo, ale s mínusem). Hurá, můžeme přestěhovat ten prales z obýváku do zahrady. Jako fakt už přes ty mužovy papriky skoro nebylo vidět ven, a to máme okno od podlahy ke stropu... V neděli ráno (byly krásné 2°C) jsme se tedy vydali do Slavkova na zámek a na Mohylu míru, abychom pak správně kulturně vyžití mohli dorazit domů, dát se trochu psychicky do pořádku a následně ponořit ruce do hlíny. Jak už prozradil nadpis - nejsme žádní ostřílení zahradníci, kteří by práce v záhonech měli jako top hobby. Většinu záhonů máme teprve druhým rokem (ať se ten plac využije, žejo, bodláků už jsme napěstovali dost). Ale fakt se snažíme. Letos tedy v 9 větších záhonech takto: okurky nakladačky - vysela jsem je v úterý 20. května (ano, to ještě byly ty přízemní mrazíky, tak doufám, že to holky dají - zatím teda ani ťuk) salátové okurky - stejná situace, j...
